Pramen řeky Kněžná

Pramen řeky Kněžná se stává atraktivním cílem turistů, školních výletů i chalupářů, kteří přicházejí malebným údolím Benátek podél řeky. Pěší výlet proti toku této říčky je krásným zážitkem. Z vesničky Lukavice vás pozvolna stoupající cesta provede podél břehových porostů tvořených vrbou a olší opuštěným údolím bývalé osady Benátky. Tato osada zanikla po II. světové válce. Od skromných pozůstatků základových zdí až k silnici, spojující Uhřínov s osadou Kačerov půjdete lesním porostem cestou vinoucí se svahem nad říčkou či v její těsné blízkosti. V místě, které se jmenuje Polanka překročíte komunikaci. Od tohoto místa se již ocitnete v CHKO Orlické hory. Cesta dále vede proti proudu říčky lesním porostem s převahou smrku a skromným výskytem jedle bělokoré stále do mírného svahu. Po třech kilometrech v těsném sousedství lesní komunikace už na vás čeká pramen řeky Kněžná. Až do roku 2005 byl velmi nenápadný. Dřevěná tabule podávala jen stručné základní informace. Aby zážitek z dosažení cíle – pramene řeky Kněžná byl výrazný, rozhodla se Správa CHKO Orlické hory v Rychnově nad Kněžnou pomoci přírodě a dotvořit prostředí pramene. Úpravu zadala ing. Martinovi Brichovi, který ručně vytvořil dvě pramenné tůňky, zakryté velkými plochými balvany. Poskládal spojovací zídku a obložil kamenem bezprostřední okolí pramene. V současnosti pramen Kněžné zdobí i nová informační tabule. Takže příjemné osvěžení a hezký zážitek všem návštěvníkům, kteří se přijdou podívat na místo zrodu řeky Kněžná.

Zdroj:www.orlickehory.eu

Přírodní rezervace Zemská brána

Údolí Divoké Orlice u Zemské brány je přírodní rezervací (88,22 ha, vyhlášena v r. 1987). Předmětem ochrany je celý krajinný komplex s lesními porosty na svazích, loukami v těsném okolí řeky a balvanitým řečištěm Divoké Orlice, jejíž břehy jsou lemovány nápadnými skalními útvary (skalní výchozy, jeskynní výklenky, ojediněle obří hrnce aj.). Porosty rezervace tvoří převážně druhotné smrkové lesy s vtroušenou jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem se zbytky květnatých bučin svazu Fagion. Bezlesé je pouze nejbližší okolí řeky, které je také botanicky nejzajímavější, neboť se zde setkávají a mísí horské druhy, splavené z vyšších poloh Orlických hor, s druhy podhorskými, které "zemskou branou", tj. průlomovým údolím, vystupují z podhůří do hor. Rostou zde mj. bledule jarní, kamzičník rakouský (ten má v Orlických horách severní hranici svého rozšíření), lilie zlatohlávek, violka dvoukvětá, kruštík širolistý, jednokvítek velekvětý, jilm horský, růže převislá, náprstník velkokvětý.

Zdroj: www.orlickehory.net

Pašerácká lávka

Modrá turistická značka přechází z jednoho břehu na druhý přes Pašeráckou lávku. Ta byla původně postavena vrchností pro potřeby dřevorubců a formanů, svážejících dřevo z panských lesů. Především v nočních hodinách však začala být využívána k paši různého zboží. Na kladské straně stával dřevěný mlýn, který prý sloužil jako prodejna pašovaného zboží i úkryt pro pašeráky. Pašování vyvrcholilo po první světové válce. Dnešní podoba lávky pochází z roku 2002, kdy byla obnovena po ničivé povodni v roce 1999.

Zdroj: www.orlickehory.net

Kralický sněžník – Dolní Morava

O pohoří Králického Sněžníku se říká, že je střechou Evropy. Obecně je známo, že jeden z jeho vrcholů - hraniční Klepý 1 143 m, polsky zvaný Trojmórski Wierch - představuje rozvodí tří evropských veletoků - Dunaje (Morava), Odry (Kladská Nisa) a Labe (Tichá Orlice). Na této hoře lze údajně ve výšce 920 m během čtvrt hodiny navštívit 3 prameny, z nichž každý teče do jiného moře - Kladské Nisy, Lipkovského potoka a Hornomoravského potoka. Jeho mateřská řeka Morava navíc pramení přímo na vrcholu Králického Sněžníku a zhlédnout její upravený pramen a ochutnat její vodu také patří k turistickým zajímavostem. Atraktivní je vrchol také z pohledu státoprávního - "od nepaměti" se zde stýkaly hranice Čech, Moravy a Kladska (od 18. stol. Pruska, pak Německa, dnes Polska). Vrchol Králického Sněžníku dnes leží vlastně v Čechách, protože je v katastrálním území Horní Moravy a územní reorganizací v r. 1960 byly obce Horní, Velká a Dolní Morava odděleny od okresu Šumperk a přičleněny k okresu Ústí nad Orlicí, to snad kvůli spádovosti těchto obcí k blízkým Králíkám. Ve Starém Městě pod Sněžníkem ho však stále považujeme za "naši horu", vždyť leží jen sotva jeden kilometr od hranic našeho katastru, je součástí názvu našeho města a jedním ze symbolů našeho regionu. Další vyprávění pak ukáže, že těch spojení Králického Sněžníku s naším městem bylo mnohem víc.

Zrdoj:www.sneznik.cz

Ivanské jezero – Rychnov nad Kn.

Lesopark Včelný leží v překrásném údolí Javornického potoka severovýchodně od Rychnova nad Kněžnou. Malebnost a romantika příměstského přírodního parku s koupalištěm je velmi oblíbeným cílem obyvatel a návštěvníků města. Hustá síť vycházkových cest, cyklotras a běžeckých okruhů nás provádí také kolem Ivanské skály. Na její asi 10 metrů vysoké vrcholové plošině stojí vyhlídkový altán a malá umělá jeskyňka s figurou poustevníka Ivana. K místu se vztahují pověsti o životě poustevníka Ivana a úkrytu Českých bratří před pronásledováním. Altán, ke kterému vede svahem přístupová stezka je příjemným odpočinkovým místem s výhledem do údolí. K nejvyhledávanějším místům přírodního parku patří Ivanské jezero. Romantická vodní plocha s ostrovem vlastně není skutečným jezerem, ale malou umělou vodní nádrží. Přehrada postavená roku 1907 na Javornickém potoku je 82 metrů dlouhá a 7 m vysoká. Bývala zde i velmi pěkná plovárna a půjčovna loděk. Dnes je využívána kromě ochrany před povodní hlavně k rybářským účelům.

Zdroj:orlickehory.webz.cz

Pramen řeky Moravy

Za "tepnu" Moravy bývá často označována stejnojmenná řeka - Morava. Přitom je zajimavé, že na historickém území Moravy nezačíná ani nekončí. Pramení  v severovýchodním cípu Čech pod vrcholkem Králického Sněžníku, odkud protéká napříč severní, střední a jižní Moravou a posléze splývá už na slovenském území pod Děvínem s vodami Dunaje. K nejzajímavějším partiím při řece Moravě patří její pramenná oblast  -  pohoří Králický Sněžník  - náležející  z větší části ještě do našeho regionu. Říká se, že Morava tu má tolik pramenů, kolik je v roce dnů… Jde však o hydrograficky  /tedy vodopisně/ pozoruhodné  území i z jiných hledisek.

Zdroj:www.obecdolnimorava.cz a www.sneznik.cz