Choceňský zámek

Zámek se nachází v centru města na levém břehu Tiché Orlice. Byl postaven jako renesanční objekt v roce 1562, snad na místě starší tvrze, Zikmundem ze Šelmberka na Kosti a Mrači, jako jednopatrová budova. Roku 1574 byla zahájena přestavba zámku, kterou dokončil v letech 1587-1599 Hertvík Zejdlic ze Šenfeldu jako čtyřkřídlou stavbu s obdélníkovým nádvořím, pravděpodobně bez arkád. Tuto dispozici si stavba zachovala do dnešních dnů. V roce 1610 se zámek popisuje jako „pohodlné a veselé stavení od kamene dobře vystavěné“. V 17. století se majitelé zámku a panství často střídali. V roce 1709 panství a zámek od Antonína Trautmannsdorfa koupil rod Kinských. Tehdy byly na zámku opraveny škody utrpěné během třicetileté války a po požáru v roce 1829 dostal zámek nové klasicistní fasády, jejichž podoba mu vydržela dodnes. V letech 1849 -1850 bylo podle plánů B. Stacha, přestavěno východní křídlo zámku, kde byla vybudována pseudogotická zámecká kaple Nanebevzetí Panny Marie tvořící zároveň vstupní prostor do zámku. V současné době je zámek po rekonstrukci a je v majetku města. Sídlí v něm Orlické muzeum a Základní umělecká škola. Naproti zámku stojí někdejší centrum knížecích hospodářských úřadů a bývalý pivovar z poloviny 19. století.

Zdroj: www.chocen-mesto.cz

Zámek Lanškroun

Nejstarší částí budovy lanškrounského zámku je trakt přiléhající ke kostelu sv. Václava. Byl východním křídlem kláštera, postaveného augustiniány po roce 1393. Klášter byl za husitských válek vypálen. Od roku 1451 patřil Kostkům z Postupic. Ti jej ve druhé polovině 15. století upravovali pro občasný pobyt a snad i jako sídlo hospodářského úředníka. Toto kostkovské sídlo tvoří západní trakt dnešního zámku. Pro hospodářské příslušenství využili i části západního křídla klášterní stavby v sousedství kostela, dnes již zcela zaniklé. Objekt byl nazýván zámkem již v roce 1507, kdy byl získán rodem Pernštejnů. Nevíme, zda jej stavebně upravovali. V roce 1588 jej prodali Adamu Hrzánovi z Harasova. V této době je zámek popisován jako zčásti kamenná, zčásti dřevěná budova s mnoha pokoji.

Za nového majitele byla v zámku umístěna nejen správa rozsáhlého lanšperského panství, ale sloužil i jako sídlo majitele. Proto Adamovi původní stavba nevyhovovala a přistoupil k její renesanční přestavbě. Zřídil vstupní portál a průjezd do nevelkého dvora za zámkem. Zcela nově vybudoval jižní dvoupatrové křídlo. Z hospodářských budov před zámkem, vzniklých ze starších klášterních staveb a nově založené zahrady, bylo vytvořeno první zámecké nádvoří. Bylo uzavřeno zdí se vstupní branou. Tuto hrzánovskou přestavbu připomíná především vstupní portál zámku s erbem Adama Hrzána, erbem jeho manželky Anny ze Sulevic a letopočtem 1601, rokem ukončení přestavby. Z této přestavby pocházejí i zachovalá okenní a dveřní renesanční ostění.

V roce 1622 zakoupili zámek Lichtenštejnové. Za třicetileté války byl poškozen Švédy a velkým požárem v roce 1645. Jeho obnova byla zahájena již v padesátých letech 17. století, ukončena však byla až v roce 1716, jak svědčil letopočet a lichtenštejnský erb nad vstupní branou. Při lichtenštejnských úpravách byly odstraněny rozdíly mezi jižním a západním křídlem, obě křídla byla zarovnána na stejnou výšku a společně zastřešena valbovou střechou.

Při těchto úpravách došlo k význačným změnám v rozčlenění interiérů hlavní zámecké budovy. K východnímu konci jižního zámeckého křídla byla přistavěna další jednopatrová barokní budova a přízemní stavby v nádvoří za zámkem. Opravený zámek však sloužil již jen jako sídlo správy lanškrounského panství, jako obydlí úředníků a lanškrounských farářů. Po roce 1858 byla většina budov i zeď prvního nádvoří zbořena a celý areál upraven jako náměstí, nyní A. Jiráska. V místech budovy, která pocházela ze západního křídla původní klášterní stavby, byla postavena nová školní budova (dnes základní škola).

Interiéry zámku sloužily v druhé polovině 19. a na počátku 20. století jako kanceláře správy lanškrounského velkostatku. V roce 1928 získalo zámek město. Rekonstrukce zámku, započatá v roce 1940, byla dokončena v roce 1971. Budova dostala hladkou fasádu, v níž byly zdůrazněny gotické a renesanční prvky (neomítnuté části klenebních oblouků, kamenná ostění oken a dveří, kamenická značka u rohového opěrného pilíře). V nově upravených gotických prostorách západního křídla zámku je nyní obřadní síň. V jižním křídle je městské muzeum a kulturní centrum. Po pravé straně vjezdu do nádvoří byly instalovány barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a blahoslaveného Jana Sarkandera z mostu v Lidické ulici.

V 90. letech proběhla celková rekonstrukce zámku. V květnu 1995 byla provedena kolaudace a 3. června 1995 byl slavnostně otevřen obnovený sál lanškrounského zámku spolu s přilehlými prostorami.

Zdroj: www.mesto-lanskroun.cz

Zámek Opočno

Renesanční zámek nad údolím Zlatého potoka stavěl český šlechtický rod Trčků z Lípy v průběhu druhé poloviny 16. stol. Velkorysost koncepce a značný rodový majetek byly předpokladem k výstavbě rozsáhlého areálu, rozvíjeného kolem hlavní zámecké budovy se třemi podlažími arkádových lodžií otevřených do obdélného nádvoří. Události třicetileté války, spolu s pronikáním nových společenských forem a stavebních slohů, ovlivnily vzhled i vlastnictví areálu. Pro Colloredo - Mansfeldy se stala potřeba reprezentace hlavní silou ovlivňující dění v zámku. Interiéry byly upravovány v duchu evropského aristokratického prostředí, hospodářsky využívané údolí nahradil nově založený přírodně krajinářský park s romantickými stavbami. Přes veškeré změny, kterými zámecký areál prošel, si dodnes udržel obrovskou historickou hodnotu, ale i značné kouzlo a svého genia loci. Prohlídka expozice zámku zahrnuje bohatě vybavené historické interiéry s cennými solitérními kusy mobiliáře, náznakovou expozici vývoje nábytku, jedinečné sbírky obrazů, evropských i asijských zbraní, knih i etnografických předmětů z Afriky a Ameriky.

Zdroj:www.zamek-opocno.cz

Zámek Doudleby nad Orlicí

Zdroj: http://www.zamek-doudleby.cz/

Zámek Potštejn

Zámek stojí uprostřed městečka, v sousedství kostela Svatého Vavřince, na místě někdejšího hospodářského dvora. V roce 1746 koupil potštejnské panství hrabě Jan Ludvík Harbuval-Chamaré. Zámek Potštejn si nechal postavit v letech 1749 - 1755 podle vlastního návrhu. V té době přestal hrad úplně sloužit jako rodové sídlo. Vznikl barokní zámek, který poskytoval modernější způsob bydlení, ale byl zároveň i správním střediskem velkostatku a administrativní budovou plátenické manufaktury. Potštejnský zámek je čtyřkřídlá jednopatrová stavba kolem nevelkého, téměř čtvercového nádvoří, krytá vysokou mansardovou střechou. V průčelí nad vstupní branou s balkónem jsou umístěny erby rodu Chamaré a Dobrzenských. V polovině 19. století se potštejnské panství dostalo do rukou Dobrzenských z Dobrzenic, za jejichž vlastnictví nedošlo k výraznějším úpravám zámku. V majetku tohoto rodu zůstal zámek až do roku 1945, kdy byl na základě dekretů prezidenta Beneše spolu s celým panstvím zkonfiskován. V současnosti zámek vlastní společnost KAST, spol. s r. o.. Majitelé společnosti zámek postupně opravují a navrací objektu původní podobu. Nejzajímavější částí zámku je mramorový sál se vzácným rokokovým stropem a kaple Nejsvětější Trojice.

Zdroj:www.zamekpotstejn.cz

Hrad Litice nad OrlicíHrad Litice nad Orlicí

Tak jako kterýkoli jiný hrad, prošly si Litice časem slávy i dobou úpadku. Ruiny kdysi majestátní pevnosti se dodnes tyčí na zalesněném ostrohu, vypínajícím se nad meandrem Divoké Orlice. Jako němí svědkové dob dávno minulých shlížejí na vesničku, krčící se vprostřed krabatého podhůří Orlických hor. Pamatují poslední Přemyslovce, Karla IV., Jiřího z Poděbrad i nástup komunismu.

Zdroj:www.litice-nad-orlici.cz

Zámek Letohrad

Majitel panství Zdeněk Žampach z Potštejna přistoupil v roce 1554 k výstavbě tvrze na náměstí v Kyšperku (na místě dnešního východního křídla zámku). Tvrz byla dřevěná, jednoduchá, bez jakéhokoliv opevnění. Místo Vitanovského ulice se nalézal hluboký přírodní příkop, stejně jako na místě cesty na zámeckou terasu. Takže tvrz se nacházela na táhlém hřbetu, počínajícím nad nynějším náměstím. V roce 1681 přistoupil tehdejší majitel panství hrabě Hynek Jetřich Vitanovský z Vlčkovic k přestavbě zmíněné tvrze na raně barokní zámek. Tvrz byla rozbořena, zůstaly stát jen kamenné podezdívky a sklepy, na nichž vyrostla dvoupatrová zámecká budova, ovšem s věží, která byla představena před východní zeď (terasa). Věž tedy nevystupovala z hřebenu střechy jako nyní, ale byla samostatnou stavbou a měla společnou jednu zeď se zámkem. Po této věži zbyly základy, na nichž byl později zbudován balkon. Naproti tomuto dvoupatrovému křídlu byla postavena ve stejném roce jednopatrová budova, v níž byl zřízen vrchnostenský špitál. Obě budovy byly propojeny jednoduchou zdí, jež stála na místě dnešního spojovacího křídla. Vedle zámku byla v letech 1681 - 85 zbudována vrcholně barokní zámecká kaple (nynější kostel sv. Václava), oslňující svou jedinečnou štukovou výzdobou. Neméně kvalitními štukami byly vyzdobeny i přízemní prostory a 2. patro východního křídla zámku. Postupem času přestal zámek prostorově vyhovovat, a tak hraběnka Terezie Bredová ze Špandavy počala zámek v roce 1730 přetvářet. Došlo k úpravám interiérů prvního patra hlavní zámecké budovy. Byla odstraněna věž, z níž se dochovala jen její přízemní část (balkon). Nová věž vypadala tak, jak ji známe dnes, ovšem bez hodin (dosazeny v 1. pol. 19. stol.).Potom následovaly terénní úpravy kolem zámku, především jižně od budovy. Získaného prostoru bylo využito k rozšíření nádvoří a vytvoření zahrady. Ke zpevnění nevyváženého terénu byly vybudovány opěrné zdi. Úpravy dokončila dcera Terezie Bredové Marie Anna, provdaná Cavriani. Dala rozbourat původní prostou zeď mezi oběma křídly a na jejím místě postavit spojovací křídlo. Přízemí spojovacího křídla oboustranně zdobí arkády a uprostřed střechy se tyčí polygonální věžice, kterou byl zvýrazněn hlavní vstup do zámku. Současně s výstavbou spojovacího křídla byla upravena i severní část jednopatrového západního křídla, obrácená do náměstí. Zmíněné úpravy prováděl vrchnostenský stavitel J. Toman. K dalšímu rozšíření zámku došlo za hrabat ze Stubenbergu, jmenovitě za Karla Stubenberga. Jednopatrové západní křídlo bylo na jižní straně prodlouženo kvůli výstavbě lokajny (Vitan. ulice), ke které došlo v letech 1897 - 98. Dále byla v letech 1901 - 1903 upravena pseudoklasicistně fasáda celého areálu a v letech 1904 - 1905 vznikla nová schodiště u obou zámeckých budov. Přestavby provedl kyšperský stavitel Alois Petřík. Jedno ze schodišť bylo odstraněno při rekonstrukci v roce 1995. K dalším změnám členění budov již nedošlo, pouze k malým interiérovým úpravám v letech 1947 - 1989. V devadesátých letech byla provedena rozsáhlá rekonstrukce celého zámku.

Zdroj:info.letohrad.eu

Zámek Častolovice

Dějiny zámku Častolovice sahají až do 13. století, kdy v údolí na soutoku řeky Bělé a Kněžny stála vodní tvrz. Ta byla vybudována na mohutných dřevěných pilotech uprostřed vodní hladiny. Části těchto vodních ploch se dochovaly až do 17.století, kdy byly využívany pro chov ryb. Rodina Oprštorfů v letech 1588 až 1615 přestavěla tvrz na renesanční zámek. Obraz z roku 1696, který je vystaven ve vstupní místnosti zámku, dáváze představu o jeho původní velikosti. Tvořily jej dva k sobě přlehlé čtvercové dvory o celkovém půdorysu cca 120 x 60 m. Tak vzniklo nádvoří zámku a hospodářský dvůr. Obytná čás se nám dochovala do dnes.

 Zdroj:www.zamek-castolovice.cz